Bánov

Bánov patří mezi nejstarší obce na celé východní Moravě. Význam Bánova potvrzuje událost, kterou zaznamenal Kosmas ve své slavné kronice. V této nejstarší písemné zmínce týkající se Bánova stojí, že se sem přestěhoval kníže Břetislav i se svou družinou, když byl donucen opustit Čechy i Moravu a musel se uchýlit pod ochranu uherského krále. K nejstarším držitelům Bánova patřil Vítek z Hradce, který současně působil jako kastelán olomoucký. V roce 1570 král Maxmilián povýši Bánov na městečko a udělil mu právo tří výročních trhů a jednoho trhu týdenního.

V Bánově se dochovalo několik zajímavých památek. Tou nejvýznamnější je určitě kostel sv. Martina, stojící kousek pod vrcholem Hrádku. Jádro stavby pochází z poloviny 17. století, současná podoba byla dána radikální přestavbou koncem 18. a počátkem 19. století. Pod kostelem leží  základy prastarého kostelíka, pocházející pravděpodobně z 8. až 9. století, tedy z období Velké Moravy. 

V Bánově se nachází také několik pozoruhodných objektů lidové architektury. Jsou to památkově chráněné zemědělské usedlosti čp. 97 a 98, panský dvůr čp.293 z druhé poloviny 17. století a dobře udržovaná empírová sýpka čp.73 z počátku 19. století. To je poslední ukázka patrové komory, která stávala samostatně před vlastním domem.

K bánovským zajímavostem patří vršek zvaný Hrádek. Díky někdejší těžbě andezitu je tu odhale průřez sopouchem neovulkanitu. Kolmá drolivá stěna bývallého lomu je tvořena třiceti až čtyřiceti centimetry velkými ostrohrannými úlomky nazelenale šedého amfibolitského bazaltického andezitu. Přítomny jsou i úlomky porcelanitů a tmavěšedých jílovců. Jedná se o mineralogicky zajímavou lokalitu.